Dnes je náš velký den. Vyrážíme dobýt MALÝ MATTERHORN ( 3883 m.n.m). Začínáme v CERVINII, kam dojedeme autobusem a která leží ve výšce 2050 m.n.m.

      Zde naše expedice oficiálně začíná. Jak už jsem řekl, cílem je aklimatizace na výšku kolem 4000 m.n.m. a tím pádem na MONT BLANC, který je perlou našeho programu. Prší a tak se nakonec na MATTERHORN vydávají jen tři lidé. Doufají, že se počasí umoudří. Zbytek se vydává na lanovku, která nás má vyvézt nahoru. Zpáteční jízdenka  stojí po skupinové slevě 14 EURO na osobu. Jsou to postupně 3 lanovky do výšky něco kolem 3300 m.n.m. Zde nahoře je hranice se Švýcarskem a normálně se tu lyžuje. Je tu docela narváno. Nemusíme spěchat, jde o aklimatizaci.

      Sedíme na chatě a pijeme čaj. Teplota je kolem – 1 C a mlha  ustupuje. Počasí se mění každých pět minut. Vzduch je už řidší a začíná to být trochu znát. Dýcháme trochu víc zhluboka. Podle plánu vyrážíme na  MALÝ MATTERHORN v půl dvanácté. Cesta po ledovci byla pohodová. Šli jsme pomalu v rámci aklimatizace a já si opět zvykal na kopečky.

      Největším zážitkem byl přechod sjezdovky a vleků a taky první ledovcová trhlina, kterou jsme míjeli. Táhla se i pod našima nohama, ale ledovcový most držel pevně. Prý nám tekla pod nohama i ledovcová řeka, no nebyla vidět ani slyšet. Kolem jedné hodiny dorážíme na MALÝ MATTERHORN. Tady ve výšce 3820 m.n.m. přespíme v tunelu ve skále, kde by měla být menši zima než venku.Došli jsme si na vrchol MALÉHO MATTERHORNU, kde jsme vyfotili pár fotek a pak hurá do baru u tunelu. Problémy s výškou zatím nezaznamenáváme. Dýchá se nám skvěle a ani nám nepřijde, že jsme tak vysoko. Bára sice trochu nadávala na batoh, ale to bude dobré. Něco se sní, něco vypije a hned bude lehčí.

      Zapomněl jsem dodat, že nám celou cestu sněžilo. Naštěstí to byly tvrdé, suché krupičky, které sice sekaly do nechráněných částí obličeje, ale aspoň jsme nemuseli šlapat mokrým sněhem. Spíme, jak už jsem řekl, v tunelu lanovky na MALÉM MATTERHORNU, je tu kolem nuly, takže pohoda. Vaříme večeři a vařič VAR 2 je hvězda.Zvládá uvařit vodu ze sněhu za pár minut. Výšková nemoc se projevuje u některých jedinců. Vesměs bolením hlavy a také tím, že se člověku chce spát. Několik hodin jsme tu běhali po okolí, trénovalo se brždění pádu cepínem, fotí se, leze po skále či jen tak blbne. Já osobně se pak už těším do spacáku, kam zalezu v 19:00.

_________________________________________________

Tenhle článek mi poslal můj nedoslýchavý kámoš ...... tipnete si kdo to je?

Pokračování příště!